Půda rozhoduje o všem. Farma Markových vyrábí oleje, které chutnají jako rozkvetlé pole uprostřed léta.
„U nás je to doslova od semínka až po kapičku,“ říkají Jiří a Marcela Markovi z farmy v Únanově na Znojemsku. Tahle věta není jen sloganem, ale každodenní realitou a filozofií, se kterou hospodaří. Všechno, co na polích vyroste, si sami zaseli. Semínka pak vlastníma rukama čistí, suší a lisují. Díky tomu přesně vědí, co která lahvička ukrývá – a proč jejich oleje chutnají jinak než ty běžně prodávané v supermarketu.
Olej, který cestou neztratil chuť
Makový, ostropestřecový, bodlákový, lněný, konopný, řepkový a slunečnicový. Sedm druhů olejů, které Markovi vyrábějí výhradně z vlastních semínek. Lisují je za studena, do 40 stupňů. „Tenhle způsob lisování zachovává autentickou přírodní chuť, vůni, barvu, ale i výživové vlastnosti daného oleje,“ vysvětlují.
Každý olej ovlivňuje nejen chuť v kuchyni, ale i naše zdraví. Ostropestřecový pomáhá regenerovat játra, bodlákový ze světlice barvířské si sami pro sebe nazývají „přírodním probiotikem“, protože upravuje trávení. Lněný je plný omega-3 kyselin, a protože jeho chuť připomíná rybičky, doporučují jej zamíchat třeba do pomazánky. Konopný se vyznačuje výraznou travnatou chutí a protizánětlivými účinky, zatímco řepkový a slunečnicový jsou podle nich „nedoceněné oleje, které si najdou místo i v teplé kuchyni, pokud se s nimi správně zachází“, a jedním dechem dodávají: „Za studena lisovaný slunečnicový olej můžete použít maximálně do 110 °C – hodí se tedy spíše na rychlé restování zeleniny třeba do polévky. Oproti tomu řepkový za studena lisovaný olej má bod zakouření až kolem 180 °C.”
Jejich oleje neobsahují žádné stabilizátory, proto je třeba je skladovat pečlivě – při teplotě do 20 °C nebo v lednici. Pokud se k nim budete chovat, tak jak máte, vydrží vám až šest měsíců od lisování. „Právě ta čerstvost dělá největší rozdíl,“ dodávají Markovi.
Méně výnosů, za to více chuti
Farma Markových funguje v režimu regenerativního zemědělství. Neorají, nebo jen minimálně, pracují s meziplodinami a podporují půdní život. Semínka, která jdou do lisu, jsou díky tomu plná minerálů, vitamínů, antioxidantů a zárukou neobyčejně lahodné chuti.
Stejný princip platí i u máku, který je pro Markovy srdeční plodinou. „Ten náš mák chutná lépe díky způsobu pěstování. Půda plná nejen žížal, brouků a mycelia dodává našemu máku neobyčejně lahodnou chuť. Potvrzují nám to zákazníci,“ shodují se manželé Markovi, kteří na farmě hospodaří více než 20 let.
Tento způsob pěstování má ale i své stinné stránky. „Pěstovat mák v regenerativním systému je náročnější. Porost je řidší, protože mák má rád precizně připravenou půdu a je náchylnější na škůdce. Takže ano, výnosy jsou nižší, ale chuť i nutriční hodnoty převyšují,“ vysvětlují, proč jim stojí za to věnovat pěstování máku takové úsilí.
Ostatně vychází to i ekonomicky. „Máme menší náklady, protože nepoužíváme tolik chemie a intenzivně nehnojíme. Nehoníme výnos za každou cenu, protože to by znamenalo spoustu vstupů a syntetický přístup. Radši to necháváme víc na přírodě,“ dodávají s úsměvem. V číslech to znamená deset procent nižší výnos, u některých plodin i víc – ale také až třetinovou úsporu nákladů a hlavně chuť, kterou lidé ocení.
Stromy mezi poli: agrolesnictví v praxi
Kromě regenerativních metod nově zkoušejí i agrolesnický systém. „Máme 5,5 hektaru, kde jsme vysázeli stromy a rozdělili pole na 24metrové pásy. Je tam vždy plodina, řada stromů a zase plodina,“ popisují. Inspirací jsou jim země jako Francie nebo Španělsko, kde s vysokými teplotami a suchem bojují o něco déle než my v Čechách.
Čtyřicet procent stromů je ovocných, zbytek lesních. Přinášejí stín a ochlazují prostředí. „Někde naměřili až o osm stupňů méně než na otevřeném poli,“ dodávají s tím, že stromy mohou pomáhat také přilákat predátory, kteří regulují hlodavce. „Myslíme si, že to podpoří diverzitu,“ říkají. A navíc se Markovi těší na ovocnou sklizeň.
Regenerativní zemědělství může být klíč ke zdraví
Markovi věří, že cesta, pro kterou se rozhodli, má budoucnost. A že to není jen pocit, dokládají i výzkumy ze zahraničí. „U nás v České republice se tyhle věci úplně neměří, ale třeba ve Spojených státech jsou v tomhle způsobu hospodaření a měření dál. Tam už je zjištěno mnohočetným opakováním, že plodiny z regenerativního zemědělství obsahují některých nutričních prvků o 30 i 60 procent víc – třeba manganu nebo hořčíku,“ vysvětlují Markovi.
A přidávají ještě jednu důležitou myšlenku: „Potraviny mají sloužit k tomu, aby byl člověk zdravý – a ne aby musel paralelně užívat různé doplňky stravy. A právě toho dosahujeme regenerativním hospodařením, které půdě prospívá a vrací jí život.“
Když farma otevře své brány, dějí se věci
Markovi nechtějí, aby jejich práce zůstala skrytá za vraty, ploty a ohradami. Proto pořádají Farmářský den. „Letos k nám přišlo kolem dvou a půl tisíce návštěvníků. Lidé ochutnali naše produkty, osahali si semínka, viděli, jak lisujeme olej. Hlavně pro děti byl program pestrý a atmosféra úžasná,“ pochvalují si a jedním dechem dodávají, že reakce návštěvníků jsou pro ně motivací pro pořádání dalších Farmářských dnů.
Stejně tak otevírají farmu školám a školkám. „Děti jsou nadšené, když vidí, odkud pochází mák, který mají tak rády na těstovinách, nebo obilí. Ukazujeme jim semínka, stroje i naši malou ptačí zoo. Je to vlastně taková osvěta a radost – vysvětlit dětem, odkud se bere to, co mají na talíři, nám přijde nesmírně důležité,“ dodává Marcela.
