Oceterii jsme navštívili už několikrát a s Václavem a jeho rodinou je nám vždy dobře. Krmíme u nich jak svá břicha misem, octy, balzamikem, tak i mozky mnohými informacemi o fermentaci. Je to zábava. Mají opravdu skvělé produkty, o kterých ví nejeden šéfkuchař.

Náš tip - balzamiko

Kde nakoupit - u nich na e-shopu

Ukázat na naší mapě - link

Na návštěvě...

Zapomeňte na břitký, kysele páchnoucí ocet
ze supermarketu! Ocet od Smolíků budete popíjet jako největší lahodu na světě

Proč zrovna ocet?

Ocet se dostal do perimetru šéfkuchařů a kuchařů před pár lety a od té doby hraje v kuchyních jako nositel kyselé chuti první housle. Možnost vyrobit si vlastní kvalitní ocet nebo jej koupit v té nejvyšší kvalitě od lokálního dodavatele udělal z této suroviny nepostradatelného a populárního pomocníka při vaření. Současné octy jsou tak lahodné, že často nahrazují i jinak oblíbenou šťávu z citronu, přidávají se do limonád, zálivek, marinád, polévek, dipů, na grilovanou zeleninu, parádně s ním vyladíte glazé nebo s jeho pomocí upečete koláče a jiné dezerty.

Není divu, že se jeho výrobě věnuje čím dál víc českých producentů. My jako LOKÁLOVÉ jsme za to upřímně rádi. Ještě pár let a každý bude mít v okolí svého octaře. ;) Kéž by taková situace byla i u jiných potravin. Nicméně z námi objevených a posléze ochutnaných octů, nebyl žádný jako ten z Oceterie od Smolíků.

Klíčem k lahodnému octu je pokora a trpělivost

Smolíkovi vyrábí svůj ocet od roku 2015. Navštívili jsme je provozovně nedaleko Dobříše, kde mají i domov. Ostatně to je typické pro velkou část lokálních producentů, kteří se tímto způsobem snaží ušetřit náklady. Po příjezdu nás uvítali v chládku zahrady a nabídli nám limonádu. Byla lahodná a osvěžující, v první chvíli nás ani nenapadlo, že pijeme ocet.

LOKÁLOVÉ: „S výrobci nejrůznějších octů se doslova roztrhl pytel. My si ale troufáme tvrdit, že ten od Smolíků chutná nejlépe.“

Octy od Smolíků si vás získají svou upřímností. Na nic si nehrají, jsou poctivě vyrobené s láskyplnou péčí. Aby byl ocet chuťově dokonalý a vyvážený, potřebuje čas. Spoustu času. Nemluvíme o hodinách, dokonce ani dnech, či týdnech. Na kvalitní ocet si musíte počkat několik let, během kterých zraje v dřevěné kádi a prochází unikátním způsobem několikanásobnou fermentací. Jen tak poctivě zušlechtíte surovinu na lehce nasládlý produkt kulaté chuti.

Tohle si pan Smolík nevymyslel. Roky studoval tradiční postupy starého Japonska, Itálie a Francie a teď vlastně “jen” oprašuje staletími prověřené metody. Bez přidání čehokoliv jiného než ovoce, jako to dělali naši předkové, nechává prostor přírodě.

Jít do toho naplno a celým srdcem

Václav Smolík je zapálený srdcař, který se ve fermentaci vyzná jako málo kdo. Přitom cesta bývalého kameramana k vlastnímu octu a značce nebyla přímočará, ale po několika podrazech ze strany kolegů se ukázala jako nevyhnutelná. Proces kvašení ovládá do nejmenšího detailu, občas jsme si připadali jako v chemické laboratoři na přednášce z chemie a upřímně musíme přiznat, že jsme se občas v moři chemických vzorců sháněli po záchranném kruhu.  

Svoje know-how si ale nenechává jen pro sebe. Důkazem jsou spolupráce, které v poslední době navázal. S pražským Nemlékem přivedli na trh úžasné bezlepkové miso peaso a díky hořčičné pokrutině od Třebáňských olejů v presu vznikla ponzu hořčičná omáčka.

Přišla řeč na lokálnost… Co to vlastně je? Jak to vidí on? Jak to vidíme my?

S panem Smolíkem se shodneme, že v případě ideálního lokálního produktu se neodděluje místo vzniku/výroby produktu od spotřeby, kdy obojí probíhá ideálně v rámci regionu. Ale ideální stav tu (bohužel) nepanuje, některé produkty, resp. suroviny není možné sehnat „za humny“. A to se netýká jen čistě exotického ovoce. Tak například chcete-li dělat malinovou šťávu, aktuálně nejlepší kvalitní bio maliny kupují čeští výrobci poctivých limonád na Ukrajině.

Být lokální pro nás shodně znamená nejen znát možnosti svého regionu (ať už je jakkoliv velký), ale také vidět za jeho hranice. A když potřebuji kvalitní surovinu, kterou nemohu v nejbližším okolí sehnat, vědět kam a na jakého dodavatele se obrátit. Základem partnerství je pak upřímný vztah, který předpokládá osobní kontakt a nahlédnutí si vzájemně pod ruce.  

Při rozvíjení otázky lokálnosti jsme se dostali dokonce na evropskou úroveň, protože se všichni cítíme být součástí Evropy.